O diamantu

jste zde: úvodní » O diamantu

Diamant

Chemická látka         - čistý uhlík - C

Krystalová soustava  - krychlová

Tvrdost                   - 10 na stupnici od 1 - 10 dle Mohsovy stupnice tvrdosti

Hustota                   - 3,5 - 3,6 kg/dm3

Štípatelnost             - dobře štěpný

Diamant je jedním z nejvzácnějších drahých kamenů, který svými mimořádnými fyzikálními vlastnostmi zaujímá mezi nerosty zcela mimořádné postavení. Jeho název je odvozen z řeckého slova " adamas", které česky znamená nezrušitelný, nepřemožitelný.
Je nejtvrdším známým nerostem na Zemi. Odolává velmi dobře vnějším rušivým vlivům, kyselinám i alkáliím.
Porušuje jej jen směs dichromanu draselného rozpuštěného v kyselině sírové. Při 770 °C se začíná spalovat, při 800 °C shoří.
Diamanty vznikaly ve velkých hloubkách v horninách zvaných kimberlity, které se sopečnými erupcemi dostávaly na povrch. Kimberlit je tmavě modrá až černá vyvřelá hornina. Diamant může být jednak ozdobou, jednak finanční jistinou do budoucna.
Téměř všechny diamanty se prodávají s certifikátem, který posuzovaný kámen přesně specifikuje.
Obecně se nedoporučuje kupovat diamanty od někoho, kdo je sám oceňuje. Za účelem nestranného posouzení drahých kamenů vznikla v roce 1931 nezisková organizace GIA (Gemologikal Institute of America) a v roce 1974 E.G.L. (European Gemological Laboratories).
Velkým dodavatelem diamantů na trh je firma založená v Antverpách v roce 1973 HRD (Hoge Raad voor Diamant).

Certifikát gemologické laboratoře popisuje: 4C

     carat         - hmotnost
     colour        - barva
     clarity        - jasnost, čistota
     cut            - výbrus

     Carat - 1 karát = 0,2 g. Označení vzniklo podle názvu přibližně stejně těžkých zrn svatojánského chleba (kharub, kirat, keration), jimiž se dříve odvažovaly drahé kameny. Diamant o hmotnosti 10 gramů má váhu 50 karátů.
Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle váhu v desetinách až jednotkách karátů.

     Colour - pro hodnocení barvy používají experti barevnou škálu standardních odstínů
od bezbarvé (D) po žlutou (Z). Diamant má tím vyšší cenu,čím je bělejší. Barevné diamanty
tvoří zvláštní kategorii, vyskytují se růžové, modré a červené. Nacházejí se jen zřídka a proto jsou dražší.

D, E, F                     - bezbarvé
G, H, I, J                  - táměř bezbarvé
K, L, M                     - lehce nažloutlé
N, O, P, Q, R             - velmi lehce žluté
S, T, U, V, W, X, Y, Z - světle žluté


     Clarity - čistota popisuje množství, velikost a umístění inkluzí a povrchových nepravidelností.
Ke zjišťování se používá 10x zvětšující lupa. Zcela bezvadné jsou takové, které inkluze nemají vůbec.

Čistota se dělí na:    

dokonale čisté                              LC

loup clean nebo internally flawles    IF

velmi,velmi malé inkluze               VVS 1

very,verysmall inclusion                 VVS 2

velmi malé inkluze                        VS1

very small inclusion                       VS2

malé inkluze                                SI1

small inclusion                              SI2 

střední inkluze / Piqué 1                 P1

větší inkluze - mohou být viditelné prostým okem / Piqué 2    P2

velké inkluze - mnohdy viditelné prostým okem / Piqué 3       P3


     Cut - výbrus je jediné kritérium ze 4C, které je nejvíce ovlivnitelné člověkem, neboť
ostatní kritéria jsou dána přírodou. Nejoblíbenějším brusem je tzv. briliantový
brus (briliant), který má 57 facet (plošek). Brus a jeho proporce se označují jako
velmi dobrý, dobrý, střední a špatný.

Kvalita odrazu světla u různých proporcí brusu

1. Když světlo vstoupí do diamantu vybroušeného ve správných proporcích, odráží se z facety
na facetu a vrací se v duhových barvách přes horní část kamene zpět k oku.

2. Pokud je spodní část vybroušeného diamantu příliš hluboká, tak se velké množství světla
odráží pod špatným úhlem do protilehlých facet a uniká přes ně ven. Diamant pak vypadá uprostřed tmavý.

3. Je-li brus příliš plochý, uniká světlo spodní částí přímo dolů a kámen postrádá brilanci.

Velké diamanty světa